Skupina
KAMARÁDI (přímý předchůdce Frmollu) vznikla v létě roku 1989, jako doprovodná skupina tanečního
klubu MIX ve složení: Basa, kapelník – Martin Janás; 6ti strunná kytara – Tomáš Berka; 12ti strunná
kytara – Pepa Kajtman; banjo – Dan Ondřich; mandolina – Olda Turek.
Hned na podzim narukoval na vojnu banjista Dan a kapelník Martin začal mít problém
s časem. Proto nastaly hned na začátku menší změny. Jako banjista přišel do kapely, která
zatím byla bez názvu, Venca Lebeda, do rytmické sekce (na buben) Venca „Sam“ Soukup, na mandolinu Petr „Buřinka“
Vávra a na místo basisty definitivně Olda Turek. Nutno ještě zmínit jednu postavu spjatou s kapelou, a
to je Radek „Bača“ Hron, který zařizoval snad všechno od piva až po kafe a hlavně s ním
přišel název kapely. Jako poslední byl zvukař Eda Jindřich. Na jaře 1991 se vrací z vojny Dan
Ondřich a do podzimu hráli dva banjisté. Na vojnu jde tentokrát „Buřinka“ a jako náhrada nastupuje bývalý
člen slavné Maringotky Tonda Libertýn. Hraní tou dobou bylo dost a domovskou scénou se stalo kněžskodvorské
Stop centrum. Podzim roku 91´je konečnou pro Tomáše Berku a Oldu Turka. Taky vojna. V té době se kapela
na chvíli rozpadla a na jaře 92´ se rozdělila na dvě party. Bluegrassový Grass band a Kamarády.
Kamarádi začali zkoušet skoro v novém složení: Basa, kapelník
– Olda Turek; kytara – Pepa Baron; banjo Honza Benýšek; mandolína Míra Kubíček; kytara - Pepa Kajtman;
buben Venca „Sam“ Soukup. Zvuk v té době obstarával Robert Hüttl. Po roce společného hraní odchází
Honza Benýšek a na post banjistky nastupuje Patrika Jakešová, kterou ze začátku hlídá její táta a houslista
v jedné osobě Honza Jakeš (nikdy nebyl členem kapely). Jako zvukař se vrací Eda Jindřich. Postu
kapelníka se ujímá na nekonečno Pepa Baron. V hospodě v Roudném jsme objevili zpěvačku Danu
Kroupovou a na housle s námi začala hrát Štěpána Macháčková. V té době odchází Pepa Kajtman
a jeho místo zaujímá Marek Kartusek. Jelikož se začíná hroutit kulturní život v Budějovicích a kulturní
domy jsou privatizovány pochybnými „firmami“, jako zkušebnu máme sál v Zemědělských stavbách
oplátkou za jedno hraní měsíčně v místní restauraci.Odchody nás ani v tomto období neminuly. Píše
se rok 1994 a ten se zdá pro kapelu zlomový. Loučíme se s Mírou Kubíčkem; Štěpánou Macháčkovou
a Patrikou Jakešovou, místo které se vrací Honza Benýšek. Je tu ještě jedna a dost podstatná změna.
Vystoupením ve Sportovní hale končí skupina Kamarádi a název se mění na Frmol.
Tento název pochází z Honzovy hlavy, sice jen s jedním „L“ ,
ale Pepa ho hned upravuje na FRMOLL s dvěma „L“. (O existenci bývalé folkové kapely stejného názvu v severních
Čechách jsme neměli ani potuchy, její členy tímto zdravíme). Takže sestava je až na jeden případ
snad definitivní. Začínáme zkoušet u Honzy v banjovně. Celou dobu od roku 92´s námi občas hostuje
na foukací harmoniky vynikající muzikant Petr Vrabec. Někdy kolem roku 2001-2002 se u Dany ozvaly mateřské pudy,
a tak nás vyměnila za rodinný život, aby se v roce 2010 opět vrátila. Ale jinak už žádná muzikantská
změna, jenom se nám mění zvukaři, viz strana ZVUK.